Pár slov o Rangerovi
Pejsek Ranger Bedřiška přibyl do naší rodiny jako mladší brácha Martyho Bedřišky. Pořídili jsme si ho, protože jsme se přestěhovali do nového baráčku a nechtěli jsme, aby bylo Martymu smutno. O tom, že to bude opět irský vlkodav, jsme nemuseli ani diskutovat. Martyho maminka Charlene Šedý lord měla zrovna štěňátka. Už od začátku se nám líbil pejsek se zelenou stužkou, který nakonec zůstal jako poslední. Čekal na nás:) Marty ze začátku protestoval a tvářil se, že to štěně k nám nepatří, ale po 4 dnech ho přijal a od té doby tvoří smečku.
Ranger byl velmi zvídavé a mazlivé štěně. Od první chvíle začal hlídat a to mu zůstalo. Od mala nerad jezdil autem, ale když zjistil, že ho většinou čeká něco příjemného, naučil se do něj skákat a dnes už většinu jízdy prospí. Hrozně rád běhá a loví cokoliv, co se pohybuje. Proto jsme s ním začali jezdit nejdřív na dostihový ovál a později na coursing. Ten ho moc baví a nás taky, protože se tam většinou sejde parta fajn lidí a navíc je to v přírodě.
Občas zajedeme i na nějakou výstavu. Toto prostředí však, stejně jako páníček, nesnáší. Snad si časem zvykne. A když ne...., svět se nezboří. Naším miláčkem bude pořád.